Deníčku, myslela jsem si, jak budu psát třeba každý druhý den, ale je to téměř nemožné! Všimla jsem si, že spousta studentů tady má hodně volného času, ale já ho nemám - všechny volné chvíle využívám ke čtení knih a vypracovávání domácích úkolů. Takže bych asi měla alespoň shrnout, co jsem zatím zažila a pochytila z života na hradě.
Ráda bych si vybrala nějaký oblíbený předmět, ale je to těžké, protože mě baví úplně všechny. Také jsem zjistila, že jsem zřejmě úplně tupá na Dějiny čar a kouzel, protože jsem při hodině nedokázala odpovědět na jedinou otázku a chtělo se mi z toho brečet. Zato ale na ostatních hodinách vynikám a už jsem pro Nebelvír získala okolo 20 bodů! Když mě ale baví všechny předměty, zhodnotím alespoň učitele.
Profesor Sawyer - učí nás astronomii. Myslím, že je moc hodný a nevypadá, že by třeba chtěl někomu nadržovat nebo si dělat oblíbence. Bylo mi ho ale líto, když jsem včera přišla na hodinu a zjistila, že jsem tam úplně sama. Chudák pan Sawyer - určitě si to musí vyložit tak, že ten předmět nikoho nezajímá, tak jsem se snažila, aby bylo alespoň poznat, že mě tedy rozhodně zajímá! Taky se mi ho podařilo doběhnout jednou otázkou - vykládal o naší sluneční soustavě a mě zajímalo, podle čeho poznáme, jak je ta soustava stará. Vypadal, že mu každou chvíli vybouchne hlava, tak jsem nakonec souhlasila, že si o tom zkusím najít něco málo v knihovně - a určitě něco najdu, jako vždycky. Jo, taky jsou po celé učebně velké modely planet, kvůli kterým se mi docela špatně soustředí na výklad, protože jsou fakt fascinující!
Profesor Swifter - má nás na úvod do kouzelnického světa a strašně rychle mluví. Myslím, že počítá s tím, že máme snad nějaký bleskobrk, co píše sám, ale jinak je opravdu fajn - řekla bych, že se snaží, abychom z něj neměli nějaký špatný pocit, nebo abychom se třeba nebáli. Taky nám klade otázky, na které máme prostor odpovídat a včera jsem za aktivitu v hodině získala pět bodů! Taky jsem se v té hodině dozvěděla, že si ze mě táta dělal srandu a neexistuje známka T jako troll. Takže jsem byla za blbečka, když jsem to tam profesorovi řekla, ale asi ho to docela pobavilo. Mě teda moc ne, ještě, že jsem na té hodině byla sama!
Profesor Parker - to je asi nejpřísnější profesor, jakého jsem tady zatím poznala a vyučuje kouzelné formule. Hned na první hodině nám důrazně vysvětlil, že nestrpí žádné vyrušování nebo vykřikování. To mi samozřejmě nedělá problém, takže se snažím být co nejvíc pečlivá a dávat si pozor, abych ho něčím nenaštvala. Tenhle profesor se taky teda skoro vůbec neusmívá, takže mám každou chvíli pocit, že nám řekne, že někdo umřel. Ale už nás/mě naučil tři kouzla! Umím kouzlo na lehký závan větru, na silnější, který dokáže sfouknout třeba plamen v krbu a potom jiskry, které vypadají jako malý ohňostroj. Myslím, že slouží spíš jako signální, nebo jako dekorační, než že by měly nějaký účinek.
Profesorka Mang - učí nás lektvary. Zatím nevím, jaký na ní mám názor, asi nijaký, protože nějak nedokážu nikdy poznat, jakou má náladu. Je docela hodná, prostě nám řekne, co máme dělat, odpoví na otázky, sem tam prohodí i nějaký vtip, ale kromě toho mi přijde, že si ráda hledí svého. Každopádně díky mé mamce jsem naprosto přesně věděla, jak při vaření lektvarů postupovat, takže už se mi podařilo získat dohromady 10 bodů. Vlastně díky tomu, že jsem dokončila lektvar brzy, mě (opět jsem byla na hodině sama) pustila dřív a já mám ještě trochu času napsat zápis do deníku.
Pan Taylor - ten nás má snad na polovinu předmětů. No, vlastně skoro jo! Na přeměňování, létání a dějiny. Zatím jsme se toho na jeho prvních hodinách moc nenaučili, ale myslím, že to je asi nejvíc přátelský profesor z těch všech, co máme. Pořád se usmívá a snaží se nás povzbuzovat. Já teda nevím, jestli bych po celém dni učení měla chuť někoho povzbuzovat, ale jemu to jde. Vůbec se na mě nezlobil, když jsem při hodině Dějin nedokázala na nic odpovědět a zatímco on se na mě usmíval, já měla pocit, že jediné, co mi k téhle trapné chvíli chybí, je aby mi tekla slina po bradě.
Takže, to by bylo všechno k profesorům! Taky jsem se dozvěděla o tzv. zápočtech, které vlastně fungují tak, že pokud budu docházet na hodinu a plnit úkoly, tak mi v některých předmětech asi budou odpuštěné zkoušky! Ne, že by mi nějak vadily, ale určitě by to bylo fajn, když by se na ně nemusela učit jako všichni ostatní.
Což mě přivádí k tomu, že o víkendu mi sova přinesla vzkaz od Zary - chtěla se po obědě sejít, takže mě samozřejmě zajímalo, o co jde, jestli si třeba chtěla popovídat o prvním měsíci na hradě. Sešly jsme se tedy v knihovně a zamířily do takové té společné společenské místnosti. Chvilku jsme si povídaly, ale popravdě si už moc nepamatuju o čem, jen vím, že přišla řeč na zápisky - všimla jsem si totiž, že Zara nechodí na hodiny. Prosila mě, jestli bych jí ty zápisky nedávala každý víkend opsat a to se mi popravdě vůbec nelíbilo. Je to sice moje kamarádka, ale přijde mi to jako podvádění a lenost. Je tu přece aby studovala, ne aby se flákala a jednou za týden si od spolužačky vzala poznámky z hodin! Nejdřív se mě snažila přemluvit na nějaká kouzla, která se prý v hodinách nebudeme učit, ale vyšlo najevo, že jsou z knížek z knihovny, a k čemu by mi to bylo, když tam stejně jsem pořád! Bylo mi jí ale popravdě nakonec líto, protože bylo vidět, že se snaží vymyslet něco, co by se mnou za ty zápisy mohla "vyměnit". Tak se mi jí zželelo a došla jsem na kolej pro sešity. Na oplátku se mi rozhodla ukázat tajnou místnost - vím, že jich na hradě je spousta, táta mi to říkal, ale zatím jsem žádnou neobjevila. Tahle byla v chodbě, kterou jsem ani neznala a vypadala hodně staře. Nejlepší na ní byl ale její obsah - bylo vidět, že tady spousta studentů trávila svůj volný čas a docela jsem koukala, jaké poznámky tam zanechali. Byly... hodně sprosté. A také tam bylo něco jako návštěvní kniha, kde bylo spousty zápisů o tom, že sem někdo chodí na záchod, nebo co? Jakože.. na velkou potřebu. Sprostě. Nechutně. Musela jsem tam taky zapsat svůj pozdrav a dát jim vědět, že z tohoto zážitku asi budu mít trauma.
Už mě bolí ruka, takže tenhle zápis ukončím, ale! Zítra jdu poprvé do klubu bylinkářství, už se hrozně moc těším a jsem nadšená, že se k bylinkám dostanu dřív než v druhém ročníku. Takže... se zase za nějakou dobu ozvu.
