Slyšela jsem od taťky, že to kolikrát zabere spousty pokusů a času, než si hůlka vybere kouzelníka, ale to nebyl můj případ - jakmile jsem mávla první, kterou mi pan Ollivander podal, vystřelila z ní cosi jako ohnivá exploze a já ji radši hned položila zpátky, protože jsem si říkala, že to tedy asi nebude ona - ale prý byla! Takže to asi byl ten výsledek, který se čekal, i když ten výbuch prý zněl dost nebezpečně.
Ale čekala jsem, že ucítím nějaké výjimečné spojení s tou hůlkou, jak jsem četla, ale nic moc jsem necítila. No, každopádně je taková hezky zakroucená, z ebenového dřeva a s ocasním pérem z fénixe. Fénixové jsou krásní... doufám, že někdy nějakého uvidím naživo.
Což mi připomíná, že mám sovu! Já si ji nejdřív nechtěla kupovat, protože jsem chtěla, aby mi zbylo dost peněz, ale potom jsem šla do zverimexu a viděla tam jednu, která seděla nabubřeně na jednom místě, opovrženě koukala na ostatní a vypadala, že se jí fakt nelíbí, kde je. A taky měla takový krásný bílý zobák, i když celé tělo měla tmavé. Tak jsem si ji nakonec vzala a rozhodla se, že se bude jmenovat Bublina. Nebudu lhát, jsem ráda, že budu moct posílat svou sovu, když budu psát rodičům, místo toho, abych se vždy musela táhnout do sovince - taťka říkal, že dokud si ve třetím ročníku nepořídil svou vlastní, žebral o půjčení sov své kamarády, jen aby nemusel až do sovince. Tak, tati, to se mi nestane!
Poslední den před odjezdem byl k nevydržení. Snažila jsem se nějak zabavit, ale všechno mi to tak nějak překrývala ta nervozita a natěšenost a zmohla jsem se jen na dopis tátovi, abych mu popsala, jak proběhlo těch pár dní v Londýně. Takže nebudu zdržovat, protože už jsem k smrti vyčerpaná - tenhle den byl opravdu náročný a ani nevím, jestli tak pozitivní, jak jsem čekala.
Hned ráno mi došlo, že jsem si nekoupila žádné štítky a neměla jsem jak označit klec s Bublinou, takže jsem si šla stoupnout k papírnictví do Příčné ulice a doufala, že se ještě otevřou obchody - neotevřely. Takže jsem asi půlhodinu před odjezdem vlaku doběhla zpátky do svého pokoje v Kotli, popadla kufr i klec a šla je uložit do úschovny na zavazadla. Byla jsem dost nervózní