Vím, že jsme šli kolem čajového koutku, kabinetu naší kolejní ředitelky, procházeli sklepením (děsivé místo) a Elena nám dokonce ukázala několik tajných chodeb!
Ale nejzajímavější místo, okolo kterého jsme šli, byla bez pochyby knihovna! Na to jsem čekala a byla opravdu zvědavá, jak bude vypadat. Dovnitř jsme nešli, ale už jen z pohledu od otevřených
dveří mi bylo jasné, že je opravdu veliká. Panebože, těch knížek! Nejraději bych tam v tu chvíli zůstala a už nevylezla, ale prohlídka pokračovala i přes mou knižní touhu a žalostně prázdný žaludek.
Další zastávka byla společná společenská místnost, kde se můžou scházet studenti ze všech kolejí, což je super, ale stejně tam netrefím. Taky jsem tam zahlédla Regine, tu holku, která se mnou čekala u Ollivandera.
Dalším fascinujícím místem byla pamětní síň. Nevěděla jsem, kam se dřív podívat - jestli na první školní pohár, famfrpálový pohár, repliky předmětů zakladatelů Bradavic, nebo všemožné sošky a třpytivé kameny.
Bylo toho prostě moc, takže to zkrátím. Dál jsme šli k ošetřovně, školní psycholožce a dokonce do kuchyně, kam se dá dostat přes jeden obraz ve sklepení.
A pak už jsme konečně byli propuštěni, takže jsem si ve Velké síni počkala na večeři - byl čokoládový pudink a nějaký ovocný salát.
Mimochodem, taky jsem si ve vstupní síni všimla spousty truhliček a cedulek - je tady totiž hrozně moc klubů, do kterých se můžu přihlásit, a mně se jich tolik líbí, že nevím, do kterých se přihlásit, abych je všechny spolu se studiem zvládala.
Každopádně hned po večeři jsem utíkala do knihovny - je naštěstí po cestě na naši kolej. Zařídila jsem si u paní knihovnice průkazku a myslela si, že si projdu několik knihoven, ale zastavila jsem se hned u první a našla
tolik zajímavých titulů, že jsem po pár minutách odcházela se čtyřmi zapůjčenými knihami.
Před spaním jsem ještě napsala a odeslala dopis tátovi, aby věděl, že jsem v pořádku dorazila a hlavně do jaké koleje mě zařadili. Myslím, že na mě bude pyšný! Taky jsem k tomu dopisu připojila speciál Denního Věštce, kde nabízejí spousty pracovních míst, protože vím, že mamka pořád jen vymýšlí ty svoje šílené lektvary a táta už je z ní nešťastný - tak třeba si něco vybere.